Polymetylmetakrylát (PMMA)

    V protetické stomatologii se z polymerních plastických hmot používají pouze akrylové polymery – polymerní metylmetakryláty.

    Polymerní plastické hmoty mají:

• snadnou zpracovatelnost
• dobré mechanické vlastnosti (pevnost, elasticita)
• nerozpustnost ve vodě
• odolnost proti bobtnání
• vlastnost, že je lze obarvit
• snadnou opracovatelnost a opravitelnost

    Schopnost polymerovat dává sloučeninám vinylová dvojná vazba CH₂ = CH-. Polymeraci předchází vytvoření aktivního centra rozevřením uvedené dvojné vazby, k aktivnímu centru se řadí další molekuly, narůstá řetězec makromolekuly. Do aktivního stavu se molekula přivede dodáním energie (zářením ultrafialovým světlem, zahřátím, chemickými iniciátory).

    Polymerační reakce, při které se z jednoduchých molekul monomeru vytvářejí dlouhé řetězce polymeru, by měla končit vyčerpáním monomeru. Vždy ale po reakci zbývá mezi molekulami minimální množství volného monomeru – říká se mu zbytkový monomer.

    K zábraně samovolné polymerace monomeru se používají látky, které ji brzdí nebo zastavují. Účinné zpomalovače (inhibitory) jsou fenoly, étery fenolů a další látky.

    V současné době nejsou řetězce polymeru tvořeny molekulami jednoho monomeru. Ke komplexnímu zajištění požadovaných vlastností polymerizátu lze použít polymer se dvěma i více monomery. Tento proces výroby se nazývá směsná polymerace (kopolymerace), vzniklý produkt je kopolymer.