Biologická vlastnost plastických hmot

    Biologická nezávadnost u protézy je velmi důležitá, ale těžko lze dodržet tento požadavek. Každá protéza zhoršuje biologické prostředí v ústní dutině kvůli zvýšenému výskytu mikroorganismů. Proto je nutná zvýšená hygiena a hlavně kvalitně zpracovaný materiál protézy. Protéza musí být homogenní s bezpórovým povrchem. Póry vznikají z bodu varu monomeru (100,3°C) nebo z bublin v těstě pryskyřic. Nemá-li být protéza s pórovitým povrchem, musí se dodržovat polymerizační schémata (polymerace tlakem, nízkoteplotní dlouhodobá polymerace).

    Důležité je vyplavit z protézy zbytkový monomer. V dobře polymerované protéze ho bývá asi 1%, ale ihned se vyplaví. Poté se nechá protéza odstát ve vodě.

    Jemná prasklina u protézy zhoršuje hygienu, vznikne při polymeraci, když je špatně izolovaná. Při polymeraci je nasycena pryskyřice vodou, při ochlazování se voda uvolňuje z protézy a vzniká trhlina.

    Při zhoršení homogenity povrchu protéza snadno přijímá pachy, které se těžko odstraní.

    Protéza se čistí čisticím prostředkem, zbavuje se všech infekčních zárodků.

    U každé protézy vznikají povlaky ve třech fázích:

• mucinosní membrána se zbytky potravy
• hromadění plaku
• kalcifikace (ovápnění) v místech slinovodů

    Je třeba odstranit kameny na protéze čisticím prostředkem, slabým roztokem kyseliny (5% HCl, 15% H₃PO₄). K očištění měkkých povlaků se použije peroxid vodíku. Nejspolehlivějším čisticím prostředkem však stále zůstává kartáček s pastou.