Chyby při zhotovování protéz a jejich příčiny
Při zpracování polymetylmetakrylátu se může vyskytnout řada chyb, vznikají tak nepřesně zhotovené protézy.
- Špatná retence protézy po zhotovení.
- Ztráta retence po krátké době.
- Velké množství dekubitů z nových protéz.
- Pocity pálení – zánět sliznice pod protézou (obrázek).
- Zbarvení, zdrsnění i popraskání povrchu protézy.
- Nápadné zvýšení skusu jednotlivých zubů nebo všech zubů.
- Nápadná abraze umělých zubů.
Některé chyby nemusejí souviset s vadou materiálu a s jeho zpracováním, ale mohou být způsobeny chybami při otiskování. Vznikají například deformované otisky, vadné rekonstrukce čelistních vztahů. Příčina nadměrné abraze může být v parafunkcích. Také se může vyskytnout chyba způsobená špatným technologickým postupem.
Přesný tvar protézy – naprostý souhlas slizniční plochy protézy s protézním ložem. Je důležitý pro funkční schopnost. Může se vyskytnout houpání protéz, četné otlaky a špatná retence. Protéza může vést k resorpci kostěného podkladu, zhoršuje se tak retence protézy.
Hlavní příčiny obtíží jsou v technologickém procesu:
- Průběh polymerace – je důležitý pro přesnost protézy. Při dlouhodobější polymeraci při nižší teplotě bude protéza přesnější. Při rychlejší polymeraci může dojít k vnitřnímu pnutí. Po polymeraci se musí protéza nechat chladnout ze 100°C na laboratorní teplotu.
- Zabránění vnikání vody do formy při polymeraci – je to velmi významné pro přesnost protézy. Když se použije dvojí izolace, cínová fólie na jedné i druhé straně proti alginátovému roztoku, vznikne tím konvexní protažení a tedy závažná deformace. Podíl na deformaci má i forma ze dvou výrazně rozdílných druhů sádry (pracovní model z denzitu ve spodním dílu formy a model z alabastrové sádry (v horním dílu).
- Způsob ochlazení – musí být pomalý. Rovnoměrné ochlazení celé hmoty protézy zabrání vnitřnímu pnutí. Sádra a plastická hmota jsou špatní vodiči tepla, proto forma nemůže chladnout rychle a rovnoměrně. Když se dá forma po polymeraci do studené vody, ochladí se nejprve na kraji a až nakonec ve středu formy. Proto se může po dekyvetaci zdeformovat střed protézy.
- Deformace při závěrečném vypracování a vyleštění – příčina obtíží je dvojí: zvýšený přívod tepla při broušení a leštění vyvolaný tlakem rotujících nástrojů. Musí se dávat pozor na okraje protézy.
Rozměrová stálost protézy je významná pro přesnost protézy, na přesnost působí tyto vlivy:
- mechanické zatížení
- změny prostředí a teplot
- změny složení
- vyschnutí
K výrobě pryskyřičných protéz by se měly používat pouze zesíťované polymery (viz animace níže), protože málo bobtnají, méně přijímají vodu a protéza je přesnější. Polymery s lineárními řetězci bobtnají více, proto také výrazně mění tvary.
Pevnost protézy:
Požaduje se, aby byla pevná, nikoli nerozbitná. Prasknutí protézy je prvním indikátorem změny tvaru protézního lože. Protéza by měla být přiměřeně zesíťována, je křehká a mohla by prasknout už při dekyvetování. Zesíťované polymerizáty praskají snáze při ochlazení.
Při rychlém ochlazení se také snižuje trvalá pevnost protézy. Při pomalém ochladnutí kyvety při laboratorní teplotě je pevnost 2,5x větší, při chladnutí ve vodním polymerátoru s poklesem teploty o 5°C za hodinu dokonce 3x větší než při prudkém ochlazení ve studené vodě, která má 10°C.
Dále může dojít k poruchám reliéfu žvýkací plochy protézy. Bývají to změny polohy jednotlivých zubů, jejich skupin, nebo celé protézy ve smyslu zvýšení skusu. Důvodem je nesprávný tlak při lisování. Prevencí proti tomu je zvýšená opatrnost při cpaní těsta a následuje lisování nadvakrát.