Výroba plastických hmot

    K přípravě pryskyřičného těla je třeba získat polymerní metylmetakrylát v práškovité formě.

    Metakrylovou dentální plastickou hmotu uvedla na trh nejdříve německá firma v roce 1936 pod názvem PALADON a PALAPONT. V současné době se už vyrábí hodně druhů plastických hmot, které mají téměř stejné zpracování a velmi podobné vlastnosti. České preparáty plastických hmot jsou SUPERACRYL (báze snímacích náhrad), SUPERPONT (korunky a mezičleny můstků). Dále sem patří i samopolymerující neboli rychletuhnoucí plastické hmoty DURACRYL (opravy snímacích náhrad) a DURACROL (pro individuální lžíce).

    Nejobvyklejší formou SUPERACRYLU je balení v množství 100 g nebo 500 g práškového polymeru a poloviční množství minometní tekutiny. Tekutina je čistý metakrylan metylnatý, který obsahuje inhibitor v množství 0,01 %, zabraňuje samotuhnutí. Prášek je čistý polymerní metylmetakrylát ve tvaru kuliček o průměru 0,005 – 0,15 mm (obrázek). To je perlový polymer, který je jemnější, hodí se pro korunky, mezičleny a fazety.     Liší se barevnými odstíny. Barvení polymeru na růžové, bílé, žluté, a šedé odstíny se provádí anorganickými pigmenty dlouhodobým promícháváním v kulových mlýnech, kdy se stejnoměrně promíchají.

    Polymetylmetakrylát je termoplast, bobtná a rozpouští se v různých organických tekutinách, i ve vlastním monomeru. Při polymeraci se smršťuje asi o 25 %, zaleží na množství monomeru. Když je více monomeru, více se bude smršťovat. Polymerace je vždy výsledek vývinu tepla (exotermická reakce).

    Správný poměr monomeru a polymeru je 1:3 – 1:4, kontrakce se tak zmenšuje až o 7 %.

    Po smíchání polymerního prášku s monomerní tekutinou se část polymeru rozpustí v monomeru, vzniká tak viskózní těsto a dochází k polymeraci. U teplem polymerujících pryskyřic je nutný přívod tepla, aby došlo k tuhnutí, rychletuhnoucí pryskyřice tuhnou při laboratorní teplotě.

    Při výrobě protéz se polymerace provádí při atmosférickém tlaku a kyveta se ve vodní lázni zahřívá na 70°C, nastává pomalejší reakce a výrobek je kvalitnější. Když bod varu překročí více než 100,3°C, bod varu monomeru, reakce je rychlejší a zhoršuje se kvalita pryskyřic, vzniká porézní hmota. Pokud je však třeba urychlit polymeraci, menší nebezpečí pro kvalitu pryskyřic bude znamenat použití zvýšeného tlaku vzduchu.

    Existuje i moderní způsob polymerace, v hydropneumatických polymerátorech se zvýšením teploty urychlí polymerace na 10 minut, nevznikne tak porézní hmota.

    Obsah zbytkového monomeru při tepelné polymeraci bývá okolo 1,5 %.

    Při samovolné polymeraci nehrozí nebezpečí, ale zbytkový monomer je až 10 %, dá se dopolymerovat, např. při 40°C v hydropneumatickém hrnci se obsah zbytkového monomeru sníží na 1 – 2 %.