Broušení se užívá k závěrečné úpravě tvaru protézy, provádí se zevní i vnitřní povrchové úpravy. Brousí se proto, aby nerovnosti protézy nedráždily ústní sliznici pacienta.

    Účinné částice brusných prostředků (abraziv) musejí mít nepravidelný tvar a ostré hrany, aby se mohl brousit hrubý povrch. Při broušení se brusná zrna musejí snadno štěpit a vypadávat z brousků, aby se opět obnovila účinnost broušení. Vše závisí na pevnosti pojiv, které stmelují brusná zrna. Pojiva mohou být organická nebo anorganická.

    Brusné prostředky musejí být tvrdé a štěpitelné do ostrých hran a hrotů, kovové brousky musejí mít stále zformované hrany (břity).

   Nekovové brousky štěpitelné                  Kovové brousky s ostrými břity

Nejvíce se používají brusné prostředky:

• diamant
• karbid křemíku
• karbid wolframu
• někdy karbid boru
• umělý nebo přírodní korund
• křemen
• smirek
• K pískování se užívá křemičitý písek a jemně drcený korund.