Izolace sádrových otisků – zhotovení situačního modelu ze sádry je už spíše historickým pracovním výkonem. Používá se ponoření sádrového otisku do nádoby se studenou vodou (ne pod proudem z kohoutku, zničil by se reliéf otisku). Existovaly i jiné izolační prostředky: vodní či lihový roztok mýdla, vodní sklo, alginátové roztoky nebo talek.

    Další otiskovací hmoty nepotřebují izolaci před zhotovením.

    Při přípravě dvoudílných sádrových forem k výrobě pryskyřičných fixních nebo snímatelných protéz je důležité zabránit spojení obou dílů formy, izoluje se ponořením ztuhlé formy v prvním díle do studené vody nebo nátěrem vodního skla nebo vetření vrstvy mastku do povrchu sádry, moderněji ISOFIX 2000 (obrázek) z firmy Renfert (pozn. aktualizovaná informace). Alginátové roztoky nejsou vhodné.