Licí forma
Licí formu je třeba upravit tak, aby se vhodnou sestavou licích kanálků zajistila i struktura odlitku.
Licí forma se skládá z:
- licí prohlubně
- licích kanálků (vtokové soustavy)
- případného zásobníku
Licí prohlubeň se tvaruje podle způsobu tavení, k vytvoření prohlubně se vždy bezpodmínečně použije přetvar, ať už z vosku, tvrdých nebo pružných umělých hmot. Vyříznutí licí prohlubně nožem je nejhrubší chybou, neboť se mohou v licí technice objevit zrnka z řezných ploch z proudu litiny do odlitku, vznikne tak nekvalitní odlitek (směs kovové slitiny s kousky zatmelovací hmoty).
Licí kanálky spojují prohlubeň s dutinou pro odlitek a vedou roztavenou litinu do formy. Licí čepy mohou být z kovu nebo plastických hmot a před vypalováním se musí vyjmout z formy.
Průměr kanálku nelze určit libovolně – příliš úzký kanálek omezuje dynamiku vtoku, příliš široký se může předčasné ucpat (při tavení v licí prohlubni). Průměr se tedy bude lišit při tavení v licí prohlubni, kdy nesmí překročit 1,7 mm a při tavení mimo licí prohlubeň, kdy podle nejnovějších doporučení např. firmy Degussa má mít průměr až do 3 mm. Při vakuovém lití se široký licí kanálek před vstupem do formy doporučuje zúžit na polovinu.
Široký licí kanálek působí jako dosycovací zásobník. Úzký kanálek při tavení v licí prohlubni musí být opatřen kulovým zásobníkem, zásobník musí být symetricky až třikrát větší než čep. Vzdálenost zásobníku od voskového modelu musí být co nejmenší, maximálně 1 mm a spojka k němu širší než u licího kanálu.
Dosycování ze zásobníku je ale účinné jen tehdy, pokud tuhnutí ve formě probíhá v pořadí: odlitek – vtoková soustava – licí prohlubeň.
Voskový model musí být mimo tepelné centrum v licí formě a licí (vtoková) soustava v tepelném centru.
Odvzdušňovací kanálky – díky nim jsou odlitky hutnější a tím, že se kanálky odvádí z odlitku teplo, fungují jako ochlazovací zařízení, tzv. řízené tuhnutí. Dutina odlitku se dobře naplní a kontrahující slitina se spolehlivě dosytí z širokého kanálku nebo ze zásobníku a dojde k řízenému tuhnutí.
Doporučuje se nepoužívat komplikované licí soustavy, kde by roztavená litina musela měnit směr, protože litina má téct přímo do odlitku a nemá měnit směr.
Je důležité znát pravidla připojení čepu, v zásadě platí, že:
- pro získání kvalitní odlitek (odlitek husté homogenní struktury), má být připojen na jednu korunku nebo mezičlen jeden čep
- přechody mezi prohlubní, zásobníkem, modelem a čepem musí být zaobleny
- čep se připojuje k voskovému modelu v nejhmotnějším místě
- čep se nikdy nepřipojuje proti ostrým výběžkům, které by se mohly při nárazu roztaveného kovu odlomit
- k větším plochým částem voskového modelu se připojují čepy pod úhlem asi 45° (ne kolmo!)
- rozhoduje délka čepu, nejnižší část voskového modelu musí být 8 –10 mm od dna formy
- pokud jsou čepy z korodujícího materiálu, hrozí nebezpečí, že zkorodují s tekutou formovací hmotou a vznikne rez, která poškodí odlitek, proto se musí zakrýt vrstvičkou vosku
Po připojení čepů je připravena licí soustava k zatmelení do formovací hmoty v licím kroužku. Velikost kroužku se vybírá podle toho, aby od krajů modelu ke stěnám kroužku nebo ke dnu bylo max. 8 – 10 mm, aby zde bylo místo pro tepelnou expanzi. Kroužek se vyloží vrstvou žáruvzdorného papíru o síle asi 1 mm (papír umožní expanzi formovací hmoty).
Vlastní zatmelení je zatmelení podle návodu formovací hmoty:
- ihned zatmelit sejmutý voskový model z pracovního modelu do licí formy, aby se zabránilo vnitřnímu pnutí ve voskovém modelu
- po odmaštění povrchu voskového modelu musí být hmota upravená tak, aby byl co nejkvalitnější odlitek. V jiném případě se použije buď starší metoda na jádro, nebo modernější zatmelení pomocí vibrátoru eventuelně s odsáváním
Během 40 – 60 minut formovací hmota ztuhne a proběhne expanze při tuhnutí.